Autorem tohoto článku s názvem „Analysis of stick movement“ je holandský bubeník a perkusionista Marc Zoutendijk. Originál článku v angličtině najdete na jeho osobních stránkách.
Pravidla pro efektivnější použití paličky
V tomto článku si rozebereme pohyb paličky a různé možnosti jeho využit. Účelem článku je vysvětlit, jakými způsoby lze paličku používat k efektivnímu hraní. Nemusíte se obávat následujících vzorců a grafiky, jsou proto, abyste to celé lépe pochopili! A nezapomeňte si přečíst také článek Anatomie paličky!
Palička při úderu opisuje oblouk nazvaný dopadová dráha mezi úderovým bodem a a a´ (nebo b a b´). Délka oblouku úderu (l) je tedy dána vztahem:
kde: délka γ a γ´ - gama je délka od otočného bodu paličky k její špičce nebo bodu úderu.
úhel α – alpha je úhel zdvihu paličky z jejího úderového bodu (80 stupňů v plném úderu)
hodnota π - pi je naše dobrá přítelkyně 3.14 .....
S paličkou o délce 41 cm máme otočný bod umístěn zhruba ve 28 cm, a proto délka zdvihu je asi 39 cm. Hlasitost úderu je vypočítaná ze síly, se kterou palička udeří do blány bubnu. Tato síla úderu (P) je vypočítaná z rychlosti paličky (V) která se násobí hmotností (M) paličky podle vzorce:
Protože během hry nemůžeme snadno měnit paličku, (přinejmenším ne uprostřed série rychlých úderů!) musíme se zabývat pouze rychlostí úderu (V) při porovnávání různých výšek úderů a úrovní hlasitosti.
Je tato rychlost zdvihu paličky konstantní rychlostí?
Ne, většinou se rychlost zdvihu zvyšuje během cesty dolů po dráze zdvihu Jestliže používáte kratší paličky, pak budete mít kratší dopadovou dráhu a z toho důvodu menší vzdálenost pro zvýšení rychlosti úderu (a úrovně zvuku). To zvýšení může být lineární (fixní hodnotě je přidaná každá časová jednotka) nebo nelineární nebo logaritmické (to je násobené každou časovou jednotkou jako konstantní faktor). Vy nemůžete snadno ovládat typ zrychlení. Dělá se to hlavně ovládáním prstové techniky a kontrolou zápěstí ale některý z těch faktorů někdy přesahuje naše možnosti.
Zde vidíte grafické znázornění dvou druhů zrychlení:
Čísla podél os jsou jen pro ilustrační účely, nebyla získána měřením! Osa X reprezentuje čas, osa Y pak rychlost v bpm. Červená linka značí lineární zrychlení a modrá linka je logaritmické zrychlení. Na grafu můžete vidět, že modrá linka dosahuje dvakrát větší rychlosti než červená linka ve stejné době. Toto je samozřejmě odvislé z použitých vzorců.
Pokud použijete delší dráhu úderu, můžete více zrychlit paličku a z toho důvodu vytvořit hlasitější zvuk. Používání delší dopadové dráhy (hraní plných úderů) v situaci, kdy musíte hrát jemně a lehce, je normálně zbytečným plýtváním energie. Může ho ale použít v situaci, kdy musíte hrát také pomalu, protože potřebujete mít dost času mezi údery se stejnou rukou k tomu, abyste mohli použít delší dopadovou dráhu paličky Pokud použijete delší dráhu úderu, můžete více zrychlit paličku a z toho důvodu vytvořit hlasitější zvuk. Používání delší dopadové dráhy (hraní plných úderů) v situaci, kdy musíte hrát jemně a lehce, je normálně zbytečným plýtváním energie. Může ho ale použít v situaci, kdy musíte hrát také pomalu, protože potřebujete mít dost času mezi údery se stejnou rukou k tomu, abyste mohli použít delší dopadovou dráhu paličky. Jestli musíte hrát jemněji, měl byste používat kratší dráhu úderu.
Vyzkoušejte si následující experiment:
Hrajte pomalu s jednou rukou série úderů, ne rychleji než v tempu 60 bpm za minuta a začněte všechny údery ze stejné výše (držte vaši druhou ruku v té pozici a udržujte dráhu paličky mezi tou rukou a bubnem).
Zkuste měnit rychlost paličky a poslouchejte zvuk – důležitá je jak hlasitost, tak jeho kvalita. Jestli jste delší období drželi paličku ve vzestupné pozici a při pohybu dolů jste zrychlili pohyb v posledním okamžiku, určitě si všimnete že tato technika produkuje nejen hlasitější zvuk, ale také skoro vždy lepší zvuk!
Zkuste pohybovat paličkou nahoru a dolů mezi dvěma pozicemi se stejnou rychlostí a poslouchejte znovu: produkujete měkčí zvuk, ale se špatnou kvalitou.(zvuk paličky vám připadá "jako úder do hlavy").
Zde se dozvídáme důležitý bod:
Kvalita zvuku se zlepšuje, jestli rychlost úderu není konstantní, ale stoupající v průběhu času. Hrající bubeník využívající tyto poznatky s použitím zápěstí a/nebo dobrou prstovou technikou lépe ovládá paličku k tomu, aby dostal lepší dopadovou rychlost, a produkuje tak dobrý zvuk. Nyní začněte zvyšovat tempo postupně na 160 bpm při dodržení stejná délky zdvihu. Všimnete si vzrůstu hlasitosti, ale také si všimnete, že v této fázi začínáte ztrácet kontrolu nad způsobem pohybu paličky. Čas mezi různými údery je krátký k tomu, abyste počítal se změnami rychlosti a palička se zdá být po celou dobu v pohybu, s neočekávanými změnami jeho směru v obou koncových bodech jeho dráhy. (a a a´ - viz horní obrázek).
Několik poznámek:
Pokud máte dost času mezi údery, snadněji můžete ovládat téměř všechny aspekty tvorby zvuku různými způsoby (pomalá úderovou rychlost a větší vzdálenost nebo rychlá úderová rychlost podél kratší dráhy dopadu).
Jestli čas mezi následnými údery je krátký, máte jen jeden způsob, jak ovládat všechny hlediska: změnit délku zdvihu. Nemůžete totiž ovládat dopadovou rychlost lépe protože ta je nyní dána tempem skladby!
Více přesněji: jestli čas mezi dvěma následnými údery je kratší než čas cesty paličky v průběhu její úderové dráhy, nemůžete déle kontrolovat její úderovou rychlost v každé situaci.
Z tohoto se můžeme dozvědět, že rychlé hraní měkkými údery je obtížné k dosažení požadovaného efektu, protože čas mezi údery nutí paličky mít větší nárazovou rychlost. Můžeme pouze zmenšit tuto dopadovou rychlost hraním blíže k bubnu, vytvořením kratší úderové dráhy. Palička má nyní malou vzdálenost pro vytvoření rychlosti, proto výsledný zvuk bude měkčí. Tuto vzdálenost ale nemůžete zmenšovat neomezeně, nějakou vzdálenost mít musíte, jinak nevytvoříte žádný zvuk!
Další způsob, jak hrát jemněji je použít kratší paličky. Pokud nechcete měnit něco jiného, pak kvůli kratší dráze dopadu skončíte s menší hlasitostí! Ale může se také měnit barva produkovaného zvuku! (viz Anatomie paličky)
Jestliže používáte dva páry paliček se stejnou délkou, ale jeden pár je lehčí než druhý, pak musíte zvýšit dopadovou rychlost lehčího páru k tomu, abyste dostal stejnou hlasitost jako s druhým těžším párem. Ale protože těžší pár také produkuje mnohem víc nižších kmitočtů, výrazněji také uslyšíte rozdíl v barvě zvuku mezi oběma páry. To tedy neznamená, že oba dva páry budou znít stejně! Hraní rychle a hlasitě se zdá být mnohem snazší, ale i zde také můžeme předpokládat nějaké problémy k řešení. Jestli dosahujete maximum hlasitosti použitím maximální dopadové dráhy, můžete pouze zvýšit hlasitost. Musíte hledat lepší způsoby, jak zvýšit rychlost dopadu. Používáním kombinací techniky prstu/zápěstí můžete dosáhnout maximálního zrychlení. Pokud potřebujete ještě větší hlasitost můžete zvětšit dopadovou dráhu použitím vaší ruky společně s vaším zápěstím. Budete mít ale problém, protože nemůžete pohybovat vaší celou rukou v stejné rychlosti jako jste mohli pohybovat se zápěstími. Z toho důvodu budete vypadávat z tempa!
Zde vidíte, jak jsou všechny záležitosti komplikované, když vezmeme v úvahu pohyb ruky. Dráha f je polokruh, podél kterého běží dráha špičky paličky, jestli se vaše zápěstí nepohybuje! Dráha g je polokruh, který zobrazuje dráhu samotného zápěstí. Ale protože zápěstí samo je užívané pro dráhu paličky podle jeho vlastní, nezávislé cesty h, finální dráha špička paličky lépe dosáhne na blánu bubnu d, ale je těžké ji kvalifikovat naprosto přesně. Toto je jedna z věcí kde pohyb paličky se mění z lineárního zrychlení na zrychlení nelineární.
Závěr:
- protože úroveň hlasitosti zvuku úderu na buben přímo souvisí s rychlostí kterou palička má v okamžiku dopadu
- protože různé a ovlivňující se cesty pohybu rukou, zápěstí a prsty mají na tuto rychlost vliv
- a kvůli různým přírodním nebo fyzikálním hranicím které nelze překročit
je důležité naučit se ovládat dopadovou rychlost co nejlépe, protože v konečném výsledku budete potřebovat na stejný výkon mnohem méně energie. Každý pohyb vaší ruky má v konečném výsledku přímý účinek na zvuk. Pokud tyto aspekty ignorujete, zbytečně plýtváte energií. Jestli chcete hrát hlasitě, pak zkuste dosáhnout zrychlení pohybu vašich paliček směrem dolů tak rychle jak je to jen možné, a ne zdviháním vašich rukou až ke stropu! A dobré ovládnutí dopadové rychlosti má i další velkou výhodu: Získáte mnohem lepší kontrolu nad paličkami v situaci, kdy musíte hrát opravdu lehce.
Marc Zoutendijk je profesionální hráč na perkuse a bubeník. Je profesorem a do r 2012 vyučoval na Royal Conservatoire of Music v Haagu v Holandsku. Pracoval také jako profesionální mistr zvuku v nahrávacím studiu Ottavo Recordings. Jeho webové stránky Percussion Information prezentují přes 40 let jeho muzikantských a učitelských zkušeností.